Anglický bullteriér je plemeno poměrně nenáročné na úpravu srsti. Jeho srst má samočisticí schopnost, takže není třeba ho příliš často koupat. Vzhledem k jeho krátké srsti stačí v době línání (tzn. dvakrát ročně) pročesat mu srst buď měkkým kartáčem nebo gumovou rukavicí s výstupky, aby se odumřelé chlupy dostaly pryč. Bullteriéři mají zapadlé oči, do nichž se jim při procházkách mohou usazovat nečistoty. Abyste předešli zánětu očí, je dobré vykapat mu občas oči borovou vodou, aby se pročistily. Výživa psa by měla být vyvážená, bohatá na vitamíny a minerály. Pes roste asi do šestého měsíce, ale až do tří let se mu formuje tělo a svalstvo. Proto je třeba krmit kvalitním krmivem – granulemi, případně domácí stravou – tady ale velký pozor na tuky, bullteriéři mají sklon k tloustnutí. Štěně si vybírejte po zralé úvaze, nejvhodnější je štěně od přátelské matky, ve věku asi 7-8 týdnů. Chvíli mezi štěňaty pobuďte a pozorujte je, při pohybu a při hře. Pokud je již od štěněte takový pes dobře socializován, je jeho následná výchova mnohem jednodušší. Štěně při odběru by mělo být již očkované, dvakrát odčervené a také tetované. Starost o psa je vždy primární pro jeho majitele.

Tito psi jsou velmi vhodní pro lovecké disciplíny, které mají v podstatě zakódované po svých předcích v genech. Dnes se používají i při celních kontrolách, při vyhledávání drog. Jsou také stále více používáni při canisterapii, protože mají snížený práh bolesti a tím pádem jim nevadí ani drsnější zacházení. Problém tento snížený práh bolesti může být v případě, že se Váš pes někde venku zraní – sám to najevo nedá, a pokud je rána větší a Vy to včas nezjistíte, může se mu to stát osudným. Většinou se tito psi nepoužívají pro služební výcvik, protože nemají moc rádi dril a mechanická poslušnost. Stejně tak lze toto plemeno při dobrém výcviku mít doma jako domácího kamaráda. Miluje děti a svou smečku, pro kterou by položil život. Je sportovcem s obrovskou vytrvalostí, takže je takřka neunavitelný, zbožňuje dlouhé procházky.